Odvlhčovače vzduchu

1. Pro koho jsou určeny

Je neocenitelným pomocníkem nejen v kancelářích, ale také v bytech, domech a samozřejmě i dílnách. Pro starý sklep, sklad, ale i prádelna nebo vytápěná garáž.

Stop plísním, stop hnilobě.

Využijí jej i zedníci během stavebních prací, při malování nebo sádrování totiž pokaždé stoupne vlhkost a klima v místnosti je pak třeba vrátit zase do normálu – co nejdřív, protože plísně se snadno uchytí a pak se vás mohou držet celé roky, aniž byste o tom měli ponětí, ničí vaše zdraví. Po povodních je neocenitelným pomocníkem, ale využijí jej určitě i pracovníci muzeí nebo archivů, kde je každá kapka vlhkosti naprosto nežádoucí – může totiž zničit velké umělecké dílo. Sečteno a podtrženo, možnosti využití klasických odvlhčovačů jsou prakticky až neomezené…

2. Typy odvlhčovačů

Samozřejmě nezůstává jen u jedné technologie, protože zdánlivě i tak jednoduchá věc, jako je zbavení místnosti vzdušné vlhkosti, se dá provést více různými způsoby. Právě proto se odvlhčovače dělí na adsorpční a kondenzační. Jaký je mezi nimi nejzásadnější rozdíl?

• Adsorpční model ohřívá vzduch a funguje i při nízkých teplotách. Je relativně tichý, ale také nenabídne ohromující výkony a jeho provoz je o něco dražší. Vyplatí se tedy využít jen tam, kde je teplota skutečně blízko nule – a ne tam, kde je s nadsázkou klima podobné Kambodži.
• Kondenzační model nasaje vzduch, ochladí jej a tím pádem vlhkost ve vzduchu převede na kapalinu. Nádobku na vodu je nutné po naplnění vylít. Pokud je vzdušná vlhkost nebo teplota v místnosti relativně vysoká, pracuje velmi efektivně. V nižších teplotách je skoro k ničemu.

Platí, že některé adsorpční odvlhčovače dovedou pracovat i při teplotě hluboko pod nulou, kdežto kondenzační fungují nejlépe, když je teplota kolem třicítky. V zimě je to spíš prakticky zbytečně spotřebovaná elektřina, skoro jako když svítíte v bytě a odjedete na týdenní dovolenou. Což by byla jistě spíš škoda, že?

3. Výkon

Údaj, který bude k mání u jednotlivých modelů, se týká jednoduše množství vzdušné vlhkosti, chcete-li vody, kterou odebere přístroj za čtyřiadvacet hodin nepřetržitého provozu. Platí samozřejmě, že čím větší číslo, tím také lépe, ale v potaz musíte vzít i další parametry a hodnotit jednotlivé produkty komplexněji. Výkon je roven průtoku vzduchu za určitou časovou jednotku, výrobci udávají pro lepší srovnání hodinovou práci. Klasická místnost, která zaujímá třeba padesát metrů krychlových objemu, využije nejlépe odvlhčovač s výkonem kolem 150 až 200 metrů krychlových za hodinu. Vyšší obrátky sice budou znít pro laika lépe, ale tehdy je práce spíš kontraproduktivní – i vysoušení má svůj čas a nesmí probíhat příliš rychle, aby nedošlo k velkému poškození bytu.

Výkon neboli také průtok vzduchu, ale udává maximální limit, kterého je daný spotřebič schopen, za ideálních podmínek. V potaz se musí vzít i počet osob, co zrovna budou v místnosti, teplota a případně zdroje tepla (ty by měly být samozřejmě umístěny co nejdál od přístroje). Při práci odvlhčovač ocení, když bude mít zavřeny všechny dveře a samozřejmě i okna, vše tak bude efektivnější.

4. Doplňkové funkce

Moderní odvlhčovače mají k dispozici celou řadu funkcí, které ocení snad každý uživatel. Které konkrétně to jsou? Pojďme si zmínit ty nejčastější, s nimiž se setkáme dnes už u valné většiny modelů na trhu.

• Digitální displej. Máte detailní přehled o všem, co zrovna přístroj dělá. Snadná možnost volby, stačí stisknout pár tlačítek a nezdržujete se s nějakým složitým nastavováním chodu.
• Kolečka. Praktický pomocník při přepravě. Do schodů už tak praktický nebude, ale když chcete popojet z místnosti do místnosti, bude plně k dispozici. A ušetří spoustu námahy!
• Časovač vypnutí nebo zapnutí. Jednoduše nastavíte, že se má odvlhčování spustit zítra ve tři odpoledne, když přijdete z práce a můžete spotřebič plně kontrolovat. Je to za pár sekund!
• Ionizátor. Bojujte proti plísním všemi možnými způsoby, právě ionizátor osvěží vzduch v místnosti a bude se vám pak dýchat mnohem lépe. Za zkoušku to jistě určitě stojí!
• Indikátor potřeby vyčištění filtru. Podobně jako u vysavače nebo kávovaru, i tady je filtr. A ten se musí už z podstaty věci občas vyjmout a důkladně pročistit od různých usazenin.
• Indikátor zaplnění nádržky. Voda nikdy nepřeteče, protože odvlhčovač zapípá, kdykoliv je v něm už tolik vody, že nemůže nadále pracovat. Nádobku jednoduše vyjměte a vylijte.
• Ukazatel aktuální vlhkosti. Číslo vám dá absolutní přehled o tom, jaká je zrovna vzdušná vlhkost. Pamatujte, že čím bude vyšší, tím víc bude odvlhčovač potřebným pomocníkem.

V momentě, kdy je pak dosaženo vlhkosti, kterou požadujete, se může přístroj sám vypnout. Nemusíte jej po očku sledovat a přidělávat si starosti. Vše je totiž plně automatizované a rozhodně nejde o nějaký neforemný model bez špetky umělé inteligence. Mnoho modelů také nemusí indikovat zaplněnou nádržku, protože disponují hadicí – jejíž vývod jednoduše umístíte přímo do odpadu/vany. A nemusíte se tak starat ani o tuto záležitost…

5. Další parametry

Velmi důležitá, hned po rychlosti odvlhčování a vzduchovém výkonu, je spotřeba elektřiny. Někteří výrobci uvedou minimální hodnoty, jiní zase nejvyšší možné – a bude tak možná trochu obtížné se v podobné spleti čísel dobře vyznat. Obecně ale určitě platí, že tu nebudou zásadní rozdíly, a pokud nepotřebujete odvlhčovač moc často, určitě se nijak významně nepromítne do faktur za elektřinu. Také je pravdou, že pokud přístroj pracuje během noci, utlumí provoz na nižší hodnotu, kvůli hlučnosti provozu. Spotřeba je také odvislá od výkonu a jistě nebude vhodné koupit méně výkonný stroj jen kvůli nižším výdajům za elektřinu. Nejlepší je vhodný poměr, platí, že kompresorový odvlhčovač se spotřebou přes 1 kW za hodinu už je velmi náročný, úsporným modelem lze označit ten, co disponuje poloviční hodnotou.

Kromě spotřeby si tedy prohlédněme i hlučnost, která je udávaná v decibelech. Pokud bude přístroj pracovat hned vedle ložnice, případně přímo v ní nebo v dalších místech, kde by svým provozem rušil, je namístě probrat i tento parametr. Samozřejmě přihlédnout musíte i k rozměrům, alespoň takzvaně „podle oka“. Musíte mít jistotu, že se na to či ono místo perfektně vejde a nebude pracovat vlastně někde úplně jinde, než jste původně zamýšleli.

6. Proč vůbec odvlhčovat kupovat

Zvažujete pořád otázku, jestli se vám vlastně podobný přístroj hodí nebo bude lepší spíše častěji a efektivněji větrat? Je to dilema, v každém případě, ale když stabilní vlhkost vzduchu přesahuje padesátiprocentní hranici a nelze ji snížit pomocí konvenčních metod, je to pro lidské zdraví dlouhodobě spíše nevhodné prostředí. Pokud trpíte nějakou formou alergie nebo astmatem, tak samozřejmě tím spíše!

Plíseň není zdravá nikdy, to asi nemusíme vůbec zdůrazňovat. Naopak, může stát za rozvojem některých onemocnění, které se pak léčí velmi dlouhou dobu a boj s nimi skutečně není jen tak. Ložisko plísní je třeba zničit do základů, dokonale – jedině tak se zdraví zlepší.

Odvlhčovači určitě neuškodí, pokud bude blíž místu, kde se vyskytuje plíseň, spíš naopak. Bariéru v jeho činnosti by ale neměl tvořit žádný nábytek, nejlepší bude umístit jej do středu místnosti, kde by měl pracovat – nebo alespoň, pokud je to možné, co nejdál od stěn. Víc místností naráz najednou, to je vážně herkulovský úkol. Lepší bude přístroj přesouvat z místa na místo nebo alespoň otevřít všechny dveře v bytě. Zeď nebo zavřené dveře vadí, takže se nebojte použít kolečka nebo držadla a přenést si odvlhčovač zase kousek jinam…

7. Praktické rady k výběru

Pokud jsme stále spíš na vážkách, určitě bude lepší pár všetečných dotazů, hodinka času, tužka a list papíru. Pečlivé zodpovězení základních otázek rozhodně pomůže rozhodování víc než cokoliv jiného. Chce to hlavně klid a rozvahu. Na co bychom se tedy měli zaměřit?

• Objem, případně minimálně plocha místnosti, jíž chceme odvlhčovat?
• Je pro vás důležitější kvalitnější model než meziroční spotřeba elektřiny?
• Je vlhkost vzduchu 60 nebo dokonce 80 procent? (V tom případě neváhejte, už kvůli zdraví!)
• Hlučnost přístroje – nebude vám vadit? Běžně nepřekračuje hranici šedesáti decibelů.
• Budete sušit prádlo tam, kde hodláte přístroj používat? I to je totiž věc k zamyšlení.
• Můžete mít přístroj často na očích nebo chcete, aby pracoval co nejvíc samostatně?
• Rádi byste, aby uměl odvlhčovač kromě vzdušné vlhkosti eliminovat i nějaký zápach?
• Výhodou mohou být i menší rozměry – na trhu je spoustu možností i pro malé byty.

Pokud si zodpovíte podobné základní otázky, určitě bude koupě přístroje o poznání jednoznačnější. V potaz berte i výšku stropů (kvůli objemu místnosti v metrech krychlových, který si pak jednoduše spočítáte) nebo teplotu v místnosti (protože pokojová teplota není totéž, co chladný sklep, kde může pracovat v podstatě jen absorpční model).

8. Design a cena

Pokud jde o vzhled přístroje, ten je vlastně až druhořadý, v čemž nám dáte jistě zapravdu.

Rozhodující jsou spíš hmotnost a rozměry než barva nebo další věci aneb elegance není zdaleka tak podstatná, jako u oblečení nebo kuchyňské linky. Průměrná hmotnost přístrojů na trhu je asi kolem deseti až padesáti kilogramů, přičemž lze samozřejmě najít i ultralehké modely vážící méně než deset kilo. Ty jsou určitě skvělou volbou pro malé byty, protože jsou skladné, a přesto nabídnou velmi zajímavý výkon. O některých modelech nebudete snad ani vědět, jsou úzké, tenké a vlastně hodně malé. Měli byste však určitě myslet i na výkon, malý spotřebič neznamená za každou cenu nějakou výhru…

Cenová hladina vás pak jistě potěší. Většina modelů na trhu se vejde do deseti tisíc korun, pokud ovšem nehledáte nějaký profesionální model na stavbu nebo speciální zařízení určené spíš pro nadzemní bazény. Základní model bez speciálních funkcí pořídíte do pěti tisíc korun, průměrný kousek vyjde asi na 7 až 10 tisícovek.

Odvlhčovat se dá různě, ale nezapomeňte, že absorpční sáčky sice možná nestojí tolik, ale chtějí častou výměnu – a ta se meziročně hodně prodraží. Nebude pak lepší koupit rovnou nějaký speciální přístroj?